Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc. (*1966), vystudoval genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá dynamikou genomů. Působil také v zahraničí (University of North Carolina v USA). Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity přednášel evoluční genomiku, věnuje se i popularizaci vědy. Je autorem knih „Horská rozjímání - eseje o hledání smyslu života“, „Tajemství genů - od vzniku života po genom člověka“, „Ve větru – eseje o krajině, lásce a tichu“ a knihy „Kouzlo krajiny a moudrost slova“. Se sestrou novinářkou Ivanou Karáskovou napsali knihu “Tajemná řeč genů”. Je členem Učené společnosti ČR. Působí jako aktivní Youtuber, popularizující  genetiku. K jeho zájmům patří turistika, je milovníkem hor, pilotem ultralajtu, v obci Krasové postavil s přáteli na vlastní zahradě dřevěnou severskou kapličku sloužící veřejnosti. Genetice se věnuje také na svém kanálu na Youtube.

YOUTUBE KANÁL „Tajemství genů“

Co je to život, jak a kde vznikl? Jak probíhala evoluce života? Co nám může prozradit náš genom? Na tyto a podobné otázky se pokusí zodpovědět krátká videa brněnského genetika docenta Eduarda Kejnovského. Videa se zabývají možnými scénáři počátků života na Zemi a je popsán příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul na bázi RNA přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si může přečíst genom osobní. Co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni či dokonce nepředstavuje hrozbu? Je otázkou, zda osobní genom otevírá cestu k personalizované medicíně, zda budou podle naší genetické informace vyvíjeny léky na míru či míchán genetický koktejl dětí na zakázku. Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?

https://www.youtube.com/@eduardkejnovsky19667

 

Časopis VESMÍR (2025-2000)

 1. Kejnovský: Nejúspěšnější gen v evoluci. Vesmír 104, 234-235, 2025/4.

 2. Kejnovský a Z. Kubát: Revoluce RNA. Vesmír 104, 178-179, 2025/3.

 3. Kejnovský: Evoluční bloudění z vzrůst komplexity. Vesmír 103, 460-461, 2024/7-8.

 4. Kejnovský: Za hranicemi darwinismu a mendelismu. Vesmír 102, 652-653, 2023/11.

 5. Kejnovský: Zámek a klíč. Vesmír 101, 500, 2022/7

 6. Hudzieczek et al: Umožní editace genomů nasytit lidstvo? Vesmír 101, 369, 2022/6.

 7. Kejnovský: Ovlivníme myšlenkami naši DNA? Vesmír 101, 372, 2022/6.

 8. Kejnovský: Rostliny komunikují se svými sousedy pomocí microRNA. Vesmír 100, 727, 2021/12.

 9. Kejnovský, Z. Kubát: Hledání kódu lidství. Vesmír 100, 574, 2021/9.

 10. Kejnovský: Člověk jako ekosystém. Vesmír 100, 506, 2021/7.

 11. Kejnovský: DNA, okno do minulosti i budoucnosti. Vesmír 100, 60, 2021/1.

 12. Kejnovský: Viry, pavučina života a lehký vánek bytí. Vesmír 99, 528, 2020/9.

 13. Kejnovský: Genetický internet a GMO. Vesmír 98, 400, 2019/7.

 14. Kejnovský: Preludium o sopkách, bombardování Země a formamidu. Vesmír 97, 140, 2018/3.

 15. Kejnovský: Zváštnosti v genomu koaly. Vesmír 97, 692, 2018/12.

 16. Kejnovský: Něco za něco – výhody dědičných nemocí. Vesmír 96, 656, 2017/11

 17. Kejnovský a Trifonov EN: Acytota – další říše života? Vesmír 95, 137, 2016/3

 18. Hudzieczek, E. Kejnovský: Život jako film, experiment jako momentka. Vesmír 94, 454, 2015/7

 19. Kejnovský: Aby se kamínky nevydrolily. Vesmír 94, 197-198, 2015/4

 20. Kejnovský: Cesta k postneodarwinismu. Vesmír 94, 136-137, 2015/3

 21. Kejnovský: Mikrosatelitní DNA. Vesmír 94, 75, 2015/2

 22. Kejnovský: DNA a RNA v pohybu. Vesmír 93, 408, 2014/7

 23. Kejnovský: Helitrony, transpozony stěhující geny. Vesmír 93, 395, 2014/7

 24. Kejnovský: Extrémní genomy. Vesmír 93, 206, 2014/4

 25. Kejnovský: Evoluce ve zkumavce. Vesmír 93, 144, 2014/3

 26. Kejnovský: Relikty světa RNA. Vesmír 93, 78, 2014/2

 27. Kejnovský: Co Gregor Mendel nevěděl? Vesmír 92, 442, 2013/7.

 28. Kejnovský: Odkud pochází cizí DNA? Vesmír 92, 261, 2013/5.

 29. Kejnovský: O čase. Vesmír 92, 298, 2013/5.

 30. Kejnovský: Skákající geny v mozku a rakovinných buňkách. Vesmír 92, 197, 2013/4.

 31. Kejnovský: Genom kukuřice vydává svá tajemství. Vesmír 91, 623, 2012/11.

 32. Kejnovský: Skákající geny a evoluce – parazité, nebo pomocníci? Vesmír 88, 556-559, 2009/9.

 33. Kejnovský: Chromozom X – křižovatka pohybu genů. Vesmír 86, 612-613, 2007/10.

 34. Kejnovský: Genetický kód – náhodné zamrznutí, nebo postupný vývoj. Vesmír 86, 588-590, 2007/9.

 35. Kejnovský: Promiskuitní DNA – stěhování genů z organel do jádra. Vesmír 86, 179-181. 2007/3.

 36. Kejnovský: Evoluce lidských pohlavních chromozomů – Vymizí lidský chromozom Y? Vesmír 84, 323-325, 2005/6

 37. Kejnovský: Zkopíruj a ulož – Retroelementy – specializovaní genetičtí paraziti, nebo pozůstatky dávného světa RNA? Vesmír 79, 273-274, 2000/5.

 
Ostatní popularizace

 

  1. Pohlavní chromozomy a historie jejich zkoumání (Roman Hobza)

Pohlavní chromozomy tvoří součást genomu většiny živočichů a některých rostlin. Funkce těchto chromozomů souvisí s určením pohlaví, čímž je zabezpečeno na úrovni genomů to, co je zřejmé na úrovni fenotypové – rozdílnost samčího a samičího pohlaví... Živa 2/2017, 58-60. 

Článek vyšel v rámci seriálu "Nové poznatky v genetice rostlin", za který bylo autorům uděleno Zvláštní ocenění časopisu Živa za rok 2017 za popularizaci vědy. 

(pdf)

 

  1. Tolerance rostlin k těžkým kovům (Vojtěch Hudzieczek, Martina Kintlová, Radim Čegan a Roman Hobza)

Moderní metody genomiky jsou uplatnitelné nejen při komplexních studiích typu sekvenování jednotlivých chromozomů a genomů, ale i při odhalování genů, které hrají roli v důležitých životních procesech. Jedním z takových procesů je schopnost rostlin tolerovat zvýšené koncentrace těžkých kovů... Živa 4/2017, 156-158.

Článek vyšel v rámci seriálu "Nové poznatky v genetice rostlin", za který bylo autorům uděleno Zvláštní ocenění časopisu Živa za rok 2017 za popularizaci vědy. 

(pdf)