Archiv novinek

Biofyzikální ústav AV ČR a ICRC prohlubují spolupráci

19. 6. 2023

Biomedicínský výzkum v Brně udělal další krok na cestě k excelenci. V pátek 19. května 2023 podepsali ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc., ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Ing. Vlastimil Vajdák, smlouvu o spolupráci na společném výzkumu.

Podpis smlouvy navazuje na dosavadní úspěšnou spolupráci BFÚ AV ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU (ICRC). „Smlouva umožňuje hledání nových příležitostí. Jednou z nich je i společný klinický výzkum, pro který poskytuje FNUSA ideální zázemí. V rámci setkání jsme také diskutovali stav přístrojového vybavení obou pracovišť a možnost sdílení těchto kapacit,“ vysvětlil ředitel Vajdák.

Spolupráce ICRC a BFÚ AV ČR probíhá zejména mezi výzkumnými týmy, které se zaměřují na výzkum akutních a chronických zánětlivých procesů či molekulárních mechanismů při tvorbě a rozvoji nádorů a metastáz. „Aktualizovanou smlouvou upevňujeme spolupráci mezi oběma výzkumnými institucemi a významně tak přispíváme k posílení excelence biomedicínského výzkumu v Brně,“ dodala doc. Bártová.

V plánu je také rozšíření spolupráce, diskutuje se možnost využití čistých laboratoří pro výrobu přípravků pro moderní terapie, včetně buněčné terapie a tkáňového inženýrství. To potvrdila i přednostka ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. „Plánujeme i nadále hledat společná témata a využívat grantové příležitosti, např. v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.“

Nový článek o tvorbě i-motivu DNA publikovaný v časopise Nucleic Acids Research

27. 4. 2023

Zajímáte se o strukturu DNA a slyšeli jste, že kromě dobře známé dvoušroubovice, kterou před sedmdesáti lety navrhli Watson s Crickem, existují i jiné její podoby?

Pokud se chcete dozvědět více, můžete se začíst do následujících řádků, případně také do textu nejnovějšího článku našich kolegů z oddělení Biofyziky nukleových kyselin (DBNA), který byl publikován v prestižním časopise Nucleic Acids Research:

https://academic.oup.com/nar/article/51/6/2950/7076469

Mezi nejběžnější alternativy dvoušroubovicového uspořádání DNA se řadí čtyřřetězcové struktury vznikající v oblastech bohatých na guanin, které nazýváme guaninové kvadruplexy, nebo na cytozin, což jsou interkalované cytosinové motivy (i-motivy). Tyto čtyřřetězcové struktury, respektive jejich odlišení od dvoušroubovice, jsou velmi dobře pozorovatelné pomocí spektroskopických metod, na něž jsou pracovníci DBNA skuteční odborníci.

Publikovaná práce byla zaměřena na výzkum tvorby DNA i-motivů in vitro, konkrétně na jejich kineticko-termodynamické parametry. Ukázalo se, že sekvence sestávající z delších nepřerušených cytosinových bloků tvoří nejprve kratší i-motivy, které jsou jakýmsi předstupněm k vytvoření ideálního i-motivu, spojeného maximálním počtem cytosinů dostupných v DNA sekvenci.

Kratší, nedokonalé i-motivy, vznikají velmi rychle v důsledku rychlého zchlazení, zatímco k vytvoření ideálního i motivu je zapotřebí dostatečně dlouhého času a zvýšené teploty, nutných k odstranění všech i motivových předstupňů.

Pochopení principu postupného vzniku i-motivu umožňuje posoudit, zda se některá z těchto alternativních struktur může spolupodílet na řídících procesech v buňce. i-motivy totiž byly objeveny v některých promotorových oblastech, (sekvence, které řídí, zda se geny zapínají či vypínají) nebo v telomerách (koncových úsecích chromozomů, které jsou spojeny s procesem stárnutí).

O biologické významnosti jednotlivých typů i-motivu rozhoduje fakt, že se buněčné procesy odehrávají velmi rychle. Zajímavější a důležitější tedy budou i-motivy, které vznikají velmi rychle. Zda a nakolik se mohou uplatnit v biologických procesech, by měl odpovědět budoucí výzkum.

Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka

22. 2. 2023

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc. 

Co je to život, jak a kde vznikl? Jak probíhala evoluce života? Co nám může prozradit náš genom? Na tyto a podobné otázky se pokusí zodpovědět přednáška brněnského genetika Eduarda Kejnovského. Genetika a zejména molekulární genetika a genomika jsou nejdynamičtěji se rozvíjejícími vědními obory současnosti, je jim věnována značná část vědeckých publikací, byla za ně udělena řada Nobelových cen. Přednáška se bude zabývat možnými scénáři počátků života na Zemi a bude popsán příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul na bázi RNA přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Bude zmíněna i možnost panspermie, tedy mimozemského původu života nebo jeho zárodků. Jak vypadá DNA a kde se nachází? Přednášející se bude zabývat evolucí živých tvorů a zamyslí se nad tím, zda probíhala plynule nebo ve skocích. Položíme si otázku, zda se máme bát geneticky modifikovaných organizmů (GMO) a co je to horizontální genový přenos. Na počátku 21. století byl přečten lidský genom, což skýtá nedozírné možnosti v medicíně i farmacii, ale rovněž nastoluje řadu etických a právních otázek. Bude porovnán náš lidský genom s genomem šimpanze, neandertálce a dalších našich žijících i vyhynulých příbuzných. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si může přečíst genom osobní. Pokusíme se odpovědět na otázky – co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni či dokonce nepředstavuje hrozbu? Je otázkou, zda osobní genom otevírá cestu k personalizované medicíně, zda budou podle naší genetické informace vyvíjeny léky na míru či míchán genetický koktejl dětí na zakázku. Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?

Literární kavárna, 1.3.2023 v 17h
Hvězdárna a planetárium Brno 27.4.2023

doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc.

Narodil se 1. září 1966 ve Znojmě. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval genetiku. Pracuje jako vědec na Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky v Brně, kde se zabývá studiem pohlavních chromosomů a dynamikou genomů. Na univerzitách v Brně a Českých Budějovicích přednáší evoluční genomiku, působil i na zahraničních vědeckých pracovištích. Již 22 let se věnuje popularizaci vědy. Je autorem knížky esejů „Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života“ (Cesta 2013), „Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka“ (Academia 2015), „Kouzlo krajiny a moudrost slova“ (Cesta 2016) a „Ve větru – o krajině, lásce a tichu“ (Cesta 2017). Je členem Učené společnosti ČR. Genetice se věnuje také na svém kanálu na Youtube.