Aktuální události 


  


 Srdečně Vás zveme na přednášku Kumara Somyajita z the Southern University of Denmark.

Těšíme se, že se dozvíme více o replikačním stresu ve fyziologii a rakovině.

 


 Naše kolegyně Dr. Hana Polášek-Sedláčková získala prestižní EMBO Installation Grant

Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které vznikají v průběhu replikace DNA. A právě to je předmětem zájmu výzkumné laboratoře Dr. Hany Polášek-Sedláčkové, která získala prestižní EMBO Installation grant, aby prozkoumala molekulární mechanismy zajišťující bezchybnou replikaci DNA.

Příjemci EMBO grantu získají roční finanční podporu ve výši 50 000 EUR a štědrý balíček výhod pro celou výzkumnou skupinu, včetně networkingu, mentorování a vzdělávacích aktivit, které EMBO nabízí.

Srdečně gratulujeme!

Tisková zpráva z Akademie věd zde.



 

Nový průlom ve výzkumu revmatoidní artritidy!

Významně je pod ním podepsáno ODDĚLENÍ BIOFYZIKY IMUNITNÍHO SYSTÉMU BFÚ AV ČR!!

Daniela Rubanová (vpravo) - spoluautorka článku

Daniela Rubanová (vpravo) - spoluautorka článku

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění postihující zejména klouby. Projevuje se bolestivostí a sníženou pohyblivostí zasažených kloubů, v důsledku čehož dochází ke snížení kvality života pacientů. Ačkoli umožňuje současná léčba zmírnění příznaků a zpomalení postupu onemocnění, je její dlouhodobé užívání spojeno s řadou vedlejších účinků. Navázání používaných léčiv na nanonosiče představuje zajímavou strategii, jak tyto nedostatky obejít.

V této studii byly použity nanonosiče na bázi biokomatibilního polymeru N-(2-hydroxypropyl)methacrylamidu, který umožňuje prodlouženou cirkulaci léčiva v krvi, jeho cílení a lepší akumulaci v poškozeném kloubu. Na tento nosič byl navázán široce používaný glukokortikoid dexametazon a biologické účinky konjugátu byly studovány na myším modelu artritidy. S využitím neinvazivního zobrazovacího systému byla sledována akumulace fluorescenčně značeného nanopolymerního konjugátu v poškozeném kloubu, která byla významně vyšší v porovnání se zdravým kloubem. Dále byla sledována terapeutická účinnost nanopolymerního konjugátu, která se ukázala jako významně vyšší v porovnání se stejnou dávkou samotného dexametazonu. Výsledky této studie naznačují, že konjugace dexametazonu na nanopolymerní nosič by mohla být slibnou strategií ve zlepšení léčby revmatoidní artritidy.

Tato studie byla vytvořena v úzké spolupráci s pracovní skupinou vedenou Dr. Etrychem z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR, v. v. i., Mezinárodním centrem klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a Ústavem experimentální biologie, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Tato studie byla podpořena ministerstvem zdravotnictví České republiky (AZV grant č. NU20-08-00255). Daniela Rubanová je stipendistou programu Brno Ph.D. Talent – financuje statutární město Brno.

ČELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V ODKAZE ZDE

 


 

 

Významná výzkumná činnost

Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky (BFÚ) byl založen v r. 1955 a stal se významnou součástí infrastruktury výzkumu v Československu, později v České republice. V současné době se vědci BFÚ věnují základnímu výzkumu v různých oborech biofyziky, biologie a chemie. Výzkum se realizuje pomocí řady biofyzikálních metod, jako je konfokální mikroskopie založená na fluorescenčních metodách, vícekanálová flow-cytometrie, CD spektroskopie, počítačové modelování a elektrochemie. BFÚ představuje výzkumné centrum ČR, ve kterém jsou studovány epigenetické děje v genomu. Z praktického hlediska je věnována pozornost i radiační ochraně a její výuce na MU v Brně. Svojí činností vědci BFÚ přispívají ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti v ČR, k rozvoji biotechnologií a transferu výsledků výzkumu do praxe. V rámci předmětu své činnosti vědecké týmy BFÚ rozvíjejí mezinárodní spolupráci, včetně organizování mezinárodních vědeckých konferencí, seminářů a zaškolování zahraničních studentů a postdoktorandů v laboratořích, které jsou vybaveny moderními technologiemi. Ve spolupráci s vysokými školami vědci BFÚ vychovávají studenty, významně se podílejí na pedagogické činnosti několika univerzit v ČR. Výukové aktivity jsou realizovány především ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Vedení ústavu aktivně podporuje mladé vědecké pracovníky, snaží se rozvíjet jejich talent a prohlubovat jejich zájem o vědecké bádání. Z hlediska genderové rovnováhy podporujeme ženy ve vědě, konkrétními nástroji a opatřeními umožňujeme skloubení úspěšného profesního rozvoje a rodinného života, včetně zajištění péče o děti.

Našim cílem je upevňovat pozici špičkového národního centra pro excelentní výzkum; pracujeme současně na posílení naší pozice v mezinárodním měřítku. Každým rokem vědci BFÚ řeší více než 50 národních grantových projektů a vychovávají více než 70 pregraduálních a postgraduálních studentů. Řada vědců ústavu byla nebo je hlavními řešiteli mezinárodních projektů, jako jsou projekty garantované Norskými fondy, EU granty Marie Curie, COST projekty nebo projekty podpořené z Howard Hughes Medical Institute v USA nebo Welcome Trust, UK. Vedení ústavu podporuje vědecký výzkum formou interní podpory výzkumu. Chceme vytvořit podmínky k tomu, aby k nám přicházeli vědecky nejschopnější lidé a činili zásadní objevy ve vědních oblastech, které spadají do celkové koncepce BFÚ. Vedení ústavu dbá na akademické svobody a snaží se zajišťovat dobrou finanční i technickou podporu. Oborná práce jednotlivých týmů BFÚ nachází odezvu ve vysoké citovanosti vědeckých prací, které byly v ústavu vytvořeny. V ústavu pracují renomovaní vědci, jako je prof. Viktor Brabec (počet citací více než 11 000) nebo laureát Akademické prémie a jeden z nejcitovanějších vědců ČR, prof. Jiří Šponer (počet citací více než 18 000). Velice aktivním a mezinárodně uznávaným vědcem byl laureát nejprestižnější národní ceny Česká hlava a Neuron, prof. Emil Paleček (počet citací podle WoS je více než 14 000). Vedení ústavu rovněž podporuje aktivity mladých vědců. Z mladší generace (do 35 let) byla oceněna řada postdoktorandů prestižní cenou Otty Wichterleho (cena Akademie věd ČR). Ocenění byli: Jiří Fajkus, Olga Nováková, Jiří Šponer, Miroslav Fojta, Jana Kašpárková, Stanislav Hasoň, Luděk Havran, Václav Brázda, Judit Šponerová, Lukáš Kubala, Jaroslav Malina, Roman Hobza, Martin Falk, Kamila Réblová, Veronika Ostatná, Hana Pivoňková, Michaela Pekarová, Zdeněk Kubát, Soňa Legartová, Vojtěch Novohradský, Miroslav Krepl, Lenka Marková, Gabriela Ambrožová a Petr Stadlbauer. Významní vědci BFÚ a mladí vědečtí pracovníci garantují dlouhodobě vynikající vědeckou úroveň Biofyzikálního ústavu.