Archiv novinek

NEKROLOG – profesor RNDr. Emil Paleček, DrSc.

30. 10. 2018

V noci na úterý zemřel náš kolega profesor RNDr. Emil Paleček, DrSc. ve věku 88 let (1930–2018). Byl významným českým biochemikem a zakladatelem oboru elektrochemie nukleových kyselin. Od roku 1955 pracoval na Biofyzikálním ústavu AV ČR. Je autorem více než tří set vědeckých prací, je jedním z nejcitovanějších českých vědců. Přednášel na Masarykově univerzitě a spolupracoval s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Vychoval desítky studentů, z nichž mnozí se stali významnými vědci. Byl zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Během svého života získal řadu prestižních ocenění, z nichž nejvýznamnější je Česká hlava, kterou obdržel v roce 2014, a cena Neuron, v roce 2017.

Objevy profesora Palečka vešly do učebnic biochemie a molekulární biologie. Jeho světově uznávaná metoda elektrochemické analýzy nukleových kyselin je mnohem rychlejší a levnější než ostatní metody a umožní vývoj miniaturních analyzátorů DNA s novým typem čipů.  Zkoumal také proteiny související se vznikem nádorových onemocnění.

Jeho zápal pro vědu byl obdivuhodný. Jeho nejoblíbenějším pracovním dnem byla sobota, kdy měl na práci v ústavu největší klid. Pracoval až do konce svého života.

Bude nám chybět jeho inteligentní humor i laskavý úsměv, kterým obdařoval kolegy, při svých kondičních procházkách po areálu ústavu. Jeho pracovitost, cílevědomost až paličatost, odvaha, ale i pokora, díky nimž tolik dokázal, pak může být inspirací pro ostatní.

Gratulace Monice Hermanové a Janu Špačkovi

14. 9. 2018

Kolegové z Oddělení biofyzikální chemie a molekulární onkologie výrazně zabodovali v soutěži "Metrohm Young Chemist Award 2018". V České republice byla tato soutěž organizována v rámci 70. sjezdu chemiků, který proběhl ve dnech 9. – 12. září na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Mezi devíti finalisty získala Monika Hermanová hlavní cenu a Jan Špaček obdržel cenu poroty. Gratulujeme!

Jak se mladé pohlavní chromosomy brání degeneraci? Vědci z Biofyzikálního ústavu usvědčili epigenetiku

14. 8. 2018

Vědci z Biofyzikálního ústavu v Brně a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci ve spolupráci s francouzskými a švýcarskými vědci odhalili pozoruhodný mechanismus kompenzující degeneraci evolučně mladého chromosomu Y u dvoudomé rostliny silenky širolisté. Jejich zjištění bylo publikováno v prestižním časopise Nature Plants.

Jak živočichové a rostliny kompenzují degeneraci chromosomu Y?

Pohlavní chromosomy X a Y pocházejí z jednoho páru nepohlavních chromosomů (autosomů). Třebaže na počátku své oddělené cesty byly stejné, v průběhu evoluce chromosom Y degeneruje -  jeho aktivita klesá, ztrácí důležité geny a „sbírá“ opakující se úseky DNA. Jeho partner, chromosom X, svoje geny neztrácí. Aby tak nedocházelo k nerovnováze aktivity genů u samce (má chromosomy X a Y) a samice (má dva chromosomy X), vznikla řada různých mechanizmů kompenzace dávky genů – umlčení jednoho ze dvou chromosomů X u samic (u savců), zvýšení aktivity jediného chromosomu X u samců (u octomilky) nebo snížení aktivity obou chromosomů X (u háďátka). „Zajímala nás, zda existuje kompenzace dávky genů u dvoudomé rostliny Silene latifolia, která má na rozdíl od člověka evolučně velmi mladé pohlavní chromosomy X a Y,“ říká dr. Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu Akademie věd v Brně.

Za rovnováhou aktivity genů u samců a samic stojí epigenetika

 „Zjistili jsme, že při evoluci kompenzace dávky genů na pohlavních chromosomech dochází nejprve ke zvýšení aktivity genů na chromosomu X, a to u obou pohlaví, což je situace u naší unikátní silenky širolisté, a až následně v průběhu evoluce se inaktivuje jeden z chromosomů X, což lze vidět u savců, včetně člověka,“ dodává brněnský vědec. Jeho kolega  a spoluautor publikace dr. Radim Čegan dodává: „Naším objevem, jsme podpořili klasickou hypotézu slavného evolučního biologa Susuma Ohna.“

Vědci zjistili, že exprese genů závisí na tom, zda geny pocházejí od otce nebo od matky, že se zde uplatňuje takzvaný „genomový (parentální) imprinting“. Geny ležící na chromosomu X měly totiž vždy vyšší expresi, jestliže pocházely od matky, než pokud byly zděděny od otce. „Stojí před námi velká výzva - zjistit, jaký je molekulární mechanismus regulace aktivity genů na chromosomu X,“ doplňuje dr. Roman Hobza, „naše předběžné analýzy naznačují, že by v pozadí mohly stát epigenetické změny, například metylace DNA.“

První obrázek: Jeden z autorů - dr. Roman Hobza z Biofyzikálního ústav AVČR v Brně.

Druhý obrázek: Pohlavní chromosomy a květy dvou druhů silenek používaných při studiu evoluce pohlavních chromosomů, kde je vidět velký chromosom Y, u něhož ještě nedošlo k fatální ztrátě genů, jak je tomu u savců.

Připravil: Eduard Kejnovský, Biofyzikální ústav AVČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AVČR

Foto: archív Romana Hobzy

původní článek v Nature Plants: https://www.nature.com/articles/s41477-018-0221-y

Gratulace Emilu Palečkovi

7. 8. 2018

Ředitelka BFÚ srdečně gratuluje Emilu Palečkovi k ocenění publikace s nejvyšším Impakt faktorem podle databáze WoS při příležitosti 25. výročí spolupráce SAV a AV ČR:

Paleček, Emil; Tkáč, Jan; Bartošík, Martin; Bertok, Tomas; Ostatná, Veronika; Paleček, Jan

Electrochemistry of Nonconjugated Proteins and Glycoproteins. Toward Sensors for Biomedicine and Glycomics.

CHEMICAL REVIEWS, Volume: 115, Issue: 5, Pages: 2045-2108, DOI: 10.1021/cr500279h, Published: 2015

Gratulace Václavu Bačovskému

17. 7. 2018

Ředitelka BFÚ srdečně gratuluje Václavu Bačovskému k získání prvního místa na 6. Asijsko-pacifické chromozomové konferenci konané v Canbeře v Austrálii 1. - 5. 7. 2018 (GSA/PSA). Cena byla udělena za prezentaci o pohlavních chromozomech u modelového organismu Silene latifolia.