Eduard Kejnovský - časopis VESMÍR (2000-2018)
Genetická informace autonomních forem života je uložena v kyselině deoxyribonukleové a pouze výjimečně, u některých virů či viroidů, v kyselině ribonukleové. ... Vesmír 79, 273, 2000/5.
Pohlavními chromozomy rozumíme pár vzájemně morfologicky odlišných chromozomů, které nesou geny určující pohlaví. Existence pohlavních chromozomů ... Vesmír 84, 323, 2005/6.
Genetická informace je v eukaryotických buňkách uložena nejen v jádře. Svou vlastní DNA obsahují také malé buněčné organely – mitochondrie a chloroplasty. Podle endosymbiotické .. Vesmír 86, 179, 2007/3.
Základními molekulami důležitými pro život jsou nukleové kyseliny a proteiny. Nukleové kyseliny genetickou informaci uchovávají, proteiny ji uskutečňují. V úvahách o počátcích ... Vesmír 86, 588, 2007/9.
Savčí pohlavní chromozomy X a Y představují zvláštní pár. Na první pohled je zřejmé, že se navzájem liší, přestože se vyvinuly z páru identických nepohlavních chromozomů. V ... Vesmír 86, 616, 2007/10.
Téměř polovinu naší genetické informace (genomu) tvoří mobilní genetické elementy (transpozony). Jde o parazitické sekvence DNA pohybující se po genomu z místa na místo ... Vesmír 88, 556, 2009/9.
Kukuřice je jedna z nejdůležitějších světových plodin. Spolu s rýží a pšenicí je hlavní živitelkou světové populace. Skupina vědců z největšího genomického centra na světě – ... Vesmír 91, 623, 2012/11.
Geny tvoří jen malou část naší genetické informace (genomu). Naopak transposony – úseky DNA přemisťující se po genomu z místa na místo, populárně označované jako „skákající ... Vesmír 92, 197, 2013/4.
Když ráno přijdu do práce, nejprve zapnu počítač. Kouknu na e-maily. Některé e-maily je potřeba vyřešit hned. Někomu odpovědět či někam zavolat. Pak se pustím do plánované práce. ... Vesmír 92, 298, 2013/5.
Odkud pocházejí naše geny? Nikoho nepřekvapí, že genetická informace se přenáší z rodičů na potomky, a všichni se tak stávají součástí nekončící „řeky z ráje“ tekoucí ve ... Vesmír 92, 261, 2013/5.
- Co Gregor Mendel nevěděl?
Jakou část naší bytosti určují geny a jakou prostředí? Co rozhoduje o tom, jak vypadáme, jak se chováme, jak jsme odolní vůči nemocem. Genetici říkají, že za většinu našich ... Vesmír 92, 442, 2013/7.
Osobní rozjímání (autorem je Jiří Grygar)
Autor útlé knížky je vědeckým pracovníkem v oddělení vývojové genetiky rostlin Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a také přednáší evoluční genomiku na Přírodovědecké ... Vesmír 92, 585, 2013/10.
„Co bylo dříve – DNA, nebo bílkoviny?“ ptali se vědci před několika desetiletími. Vždyť DNA kóduje tvorbu bílkovin a bílkoviny jsou ... Vesmír 93, 78, 2014/2.
Může člověk napodobit evoluci? Můžeme ji urychlit nebo určovat její směr? Experimenty s evolucí ve zkumavce ukazují, že je to možné. Evoluce in vitro může být užitečným nástrojem ... Vesmír 93, 144, 2014/3.
Proč jsou některé genomy obří, přestože obsahují „normální“ počet genů? Jaké je naopak „životní minimum“ genomu bakterie? A je možné zkonstruovat v laboratoři životaschopný ... Vesmír 93, 206, 2014/4.
Značnou část genomu eukaryotických organismů tvoří opakující se úseky DNA, takzvané repetice. Patří k nim zejména transpozony a tandemové repetice, které se v genomech vyskytují ve ... Vesmír 93, 408, 2014/7.
Helitrony (viz také Vesmír 93, 408, 2014/7) jsou DNA transpozony, které se šíří v genomech mechanismem podobným, jakým se replikují plazmidy a některé viry. Detaily jejich putování ... Vesmír 93, 395, 2014/7.
V genomech nejrůznějších organismů byly objeveny jakési genetické pouště. Ne ve smyslu suchých oblastí. Jednotvárné genomové pustiny tvoří mikrosatelity (Vesmír 78, 328, 1999/6), ..., Vesmír 94, 75, 2015/2.
Genetika se mění. Pokusme se zamyslet nad tím, jak se měnilo nahlížení na DNA, geny a genomy v posledních desetiletích.1) Níže popsané poznatky spoluutvářejí nový obraz evolučního ... Vesmír 94, 136, 2015/3.
Věda se vyvíjí v rámci určitých vzorců myšlení, takzvaných paradigmat, která se vždy po nějaké době mění. V minulém čísle (Vesmír 94, 136, 2015/3) bylo pojednáno o významných ... Vesmír 94, 197, 2015/4.
Živá buňka je složitou informační a strukturní sítí, tvořenou množstvím nejrůznějších molekul, jejichž souhrou se formuje určitý viditelný (měřitelný) fenotypový znak – ...
Vesmír 94, 454, 2015/7.
Jsou viry živé? A co plazmidy, transpozony, viroidy či jiné „kousky“ nukleových kyselin? Jsme vůbec schopni vést hranici mezi živým a neživým? Všechny živé organismy se dnes ... Vesmír 95, 137, 2016/3.
- Poznej svůj genom - Cesta k osobnímu genomu
Žijeme ve výjimečné době – přečetli jsme genetickou informaci člověka a někteří vědci již mluví o tom, že chtějí přečíst genomy všech lidí na Zemi. Co nevidět si každý z nás bude moci nechat přečíst svůj vlastní genom. 25.8.2016 Online
- Bakterie se šesti písmeny genetické abecedy
Genetická informace všech známých žijících tvorů (kromě některých RNA virů) je zakódována v DNA pomocí čtyř různých písmen – A, T, G, C (adenin, tymin,... Vesmír 96, 190, 2017/4.
- Něco za něco
Již dávno je známo, že přenašeči genu pro srpkovou anémii jsou odolnější vůči malárii. Dnes víme o mnoha dalších příkladech, kdy dědičné nemoci přinášejí svému... Eduard Kejnovský, Michael Doubek, Roman Hobza, Vesmír 96, 656, 2017/11.
- Vznik života – Preludium o sopkách, bombardování Země a formamidu
V úvahách o vzniku života si vědci kladou celou řadu otázek, na něž nelze při současném stavu vědění najít jednoznačné odpovědi. Kde se formoval, jaké jsou jeho stavební kameny, jaká je chemická podstata prvotních živých struktur… Eduard Kejnovský, Jiří Šponer, Martin Ferus, Svatopluk Civiš a Judit E. Šponer, Vesmír 97, 140, 2018/3.
Ostatní popularizace
1. Pohlavní chromozomy a historie jejich zkoumání (Roman Hobza)
Pohlavní chromozomy tvoří součást genomu většiny živočichů a některých rostlin. Funkce těchto chromozomů souvisí s určením pohlaví, čímž je zabezpečeno na úrovni genomů to, co je zřejmé na úrovni fenotypové – rozdílnost samčího a samičího pohlaví... Živa 2/2017, 58-60.
Článek vyšel v rámci seriálu "Nové poznatky v genetice rostlin", za který bylo autorům uděleno Zvláštní ocenění časopisu Živa za rok 2017 za popularizaci vědy.
(pdf)
2. Tolerance rostlin k těžkým kovům (Vojtěch Hudzieczek, Martina Kintlová, Radim Čegan a Roman Hobza)
Moderní metody genomiky jsou uplatnitelné nejen při komplexních studiích typu sekvenování jednotlivých chromozomů a genomů, ale i při odhalování genů, které hrají roli v důležitých životních procesech. Jedním z takových procesů je schopnost rostlin tolerovat zvýšené koncentrace těžkých kovů... Živa 4/2017, 156-158.
Článek vyšel v rámci seriálu "Nové poznatky v genetice rostlin", za který bylo autorům uděleno Zvláštní ocenění časopisu Živa za rok 2017 za popularizaci vědy.
(pdf)