BFÚ má stejně nebo vice vysoce citovaných prací než je průměr v některých rozvinutých zemích

 Počet publikací citovaných v určitém rozmezí (např. 10-20 citací, 20-30 citací, atd) dělený celkovým počtem publikací dává hustotu pravděpodobnosti výskytu publikace v daném intervalu. Tato veličina v závislosti na počtu citací tvoří tzv. citační spectrum. Citační spektra lze konstruovat a porovnávat pouze pro určitý rok, protože počet citací je závislý na době, po kterou je publikace zveřejněná. Pro větší počty citací je dosti obtížné citační spektrum vytvořit, vzhledem ke zvětšování statistické chyby v této oblasti. Zejména u malých organizací, které mají celkově malý počet publikací, lze citační spektrum konstruovat jen po určitou mez - do určitého počtu citací. Naopak, pro malé hodnoty počtu citací je obtížné nalézt všechny klíčové (v grafech označeny jako "vlastní") publikace (viz heslo "Nejcitovanější klíčové publikace ústavu"), je-li celkový počet publikací vysoký.

Citační spektra pro klíčové publikace ČR a Rakouska (léta 2005-2006) jsou znázorněna na obrázcích č. 1 a 2. Z těchto obrázků je zřejmé, že počty prací s určitým počtem citací jsou pro Rakousko vyšší ve srovnání s ČR (v obou grafech). Vzhledem k velkému počtu publikací jsou standardní ochylky u menších počtu citací velmi male. Rozdíly jsou však dostatečně věrohodné i pro oblast kolem 100 citací. Zelené body odpovídají pak BFÚ, kde pro vyšší hodnoty počtu citací nebylo možné další body spočítat. Přesto je z grafů vidět, že BFÚ je výrazně lepší v citovanosti, než je průměr ČR a trochu lepší ve srovnání s průměrem Rakouska, zejména v oblasti vysoce citovaných publikací, kde jsou ovšem počty publikací BFÚ jednotky, tj. statistická chyba je velká. Výsledek se však potvrzuje pro oba roky.